Sourozenecká rivalita

Maminky říkají, že je výchova peklo. Neustálé boje o hračky, snaha o získání si pozornosti rodičů a snad i tím větší prostor pro zlobení. Ne, děti nezlobí, to jen dospělí vnímají snahu upozornit na sebe jako něco nepříjemného a obtěžujícího.

Rodiče si nepřipustí, že je jeden potomek ten oblíbenější. Víc se s ním mazlí, víc mu naslouchají a někdy i víc povolují.

Matka zpravidla tíhne k potomkovi, který je jí víc podobný, zdá se jí roztomilejší. Proto „odstrkované“ upozorňuje na sebe např. rozbitím oblíbené hračky druhého, ale ve své malé hlavičce ještě nechápe, jak je možné, že je trestáno, když jen touží, aby ho maminka pohladila, smála se s ním a věnovala se mu.
máma se syny

Ale https://www.giscagi.cz/sourozenecka-rivalita/ není jen mezi dětmi věkově blízkými.   V rodině, kde jsou potomci pár let od sebe a najednou po letech se mezi nimi objeví nový člen, začnou se ti starší obávat, že rodiče se upnou na něj.  

Představte si situaci, kdy starší chlapci najednou mají malou sestřičku. Mladší kluk byl dosud mazánek a teď by se měl dělit o lásku maminky s ní. Starší to nijak neřeší, už je v pubertě a vyhovuje mu, že na sledování jeho lumpáren nebudou mít čas. Mladší se snaží vyprovokovat odpor ke své sestře. Vysměje se jejímu vzhledu. Všechny rozesměje, dají mu za pravdu, tak začne s pravidelností se k ní chovat ošklivě.  Ona se postupem času brání, ale situace se vždy obrátí proti ní.

Vnímá, jak máma je veselá jen v přítomnosti obou chlapců, ji odstrkuje, říká, že je hloupá, ošklivá a všichni se tomu smějí.
Dalo by se očekávat, že v dospělosti se vše srovná. Ne. Ona navždy zůstanou tou hloupou holkou, co své bratry „obrala“ o pozornost, lásku a později i o část dědictví.
sourozenci na kožešině

 Děti jsou citlivé bytosti, vnímají, jak se ostatní chovají k nim a jak k sourozenci. Dokážou být nešťastní, uplakaní, později depresivní, ale také až zlí a nenávistní.

 Znám situaci, kdy matka vždy tvrdila, že své syny má ráda stejně i přesto, že starší vždy cítil, že jeho ráda nemá. On dostával jen praktické dárky, matka mu trhala sešity, když nebyly podle jejích představ, bila ho za sebenepatrnější prohřešek. Po jeho odchodu na vysokou školu vyklidila z pokoje všechny jeho věci, jako by neexistoval.  U bratra vnímal, jak se s ním mazlila, kupovala mu dárky, které si přál, mávala rukou nad jeho neúpravnými sešity a vždy se za něj postavila, když něco provedl. Kdykoli na to upozornil, byl umlčen slovy, že jen žárlí.

Po letech na oslavě vypila o skleničku víc a přiznala, že mladšího má celý život radši. Je podobný k nim do rodiny, na rozdíl od staršího byl roztomilý rošťák, protože starší si nejradši hrál v koutě s kostkami. Ani tady se v dospělosti moc nezměnilo. Oba mají rodiny a jejich matka dává najevo, která vnoučata jsou ta lepší. Rivalita trvá.

Chovejte se, pokud možno, ke svým dětem stejně. Pocit křivdy si ponesou v sobě celý život, ale stejně tak i lásku a respekt k druhému. Nevynášejte jedno dítě před druhým. Žádné dítě si nezaslouží být v očích svých nejbližšíchza outsidera.

 

Sourozenecká rivalita
5 (100%)1

Related posts